Zemřel princ Philip. Ano, měl už svůj věk. (Původně jsem chtěla napsat „Měl už na to věk.“, ale vlastně si myslím, že „na to“ není nikdy ten správný věk.) A musím přiznat, že jsem se o jeho život začala zajímat teprve tehdy, když jsem o něm viděla dokument vysílaný v souvislosti s jeho úmrtím.
S královnou Alžbětou se oženil v roce 1947, když ještě nebyla královna, jen následnice trůnu. Po svatbě spolu odjeli na Maltu, kde Philip (Filip) rozvíjel svou kariéru u námořnictva – byl námořním důstojníkem a podle různých svědectví byla jeho kariéra velice slibná. Narodili se jim dvě děti. Prý to bylo jedno z nejšťastnějších období jejich života, velmi bezstarostné období, kdy si mohli užívat normálního života.
Jenže… v roce 1952 zemřel na infarkt Alžbětin otec, král Jiří VI., a Alžběta se musela jako následnice trůnu ujmout vlády. Takže stěhování z Malty zpět do Londýna.
Z Filipa se tímto okamžikem stává muž číslo 2. Muž v pozadí. Alžběta je královna a on musí při oficiálních událostech jít vždy několik kroků za ní. Znamená to také konec jeho kariéry u námořnictva, které tak miloval.
Jeho hlavním úkolem, odteď až do konce života, je být oporou královně.
Doprovázet ji na oficiálních akcích. Reprezentovat. A to dělal po celou dobu jejich manželství, které trvalo neuvěřitelných 73 let!
Říkám si, jak nesmírně těžký úkol to je – z mého pohledu ještě těžší, jste-li muž: vzdát se úplně své práce, kterou miluji, a „jen“ podporovat svého partnera, stát v pozadí, reprezentovat, pomáhat mu, sloužit něčemu většímu, co jsem si úplně dobrovolně nezvolila (ve Filipově případě britské monarchii) a kde důležitější než má osoba je funkce, kterou zastávám. Přemýšlím, zda bych to zvládla…
Myslím, že člověk musí mít silně vyvinutý smysl pro povinnost a pokoru, aby zvládnul plnit celý svůj život úkol a roli, která mu byla dána zvnějšku.
Princ Filip téměř celý svůj život „jen“ poskytoval podporu své ženě. Neznám detaily jejich soukromého života, nevím, zda se hádali, a nechci ani soudit, jestli svou roli plnil dobře, nebo ne, ale… Filip a Alžběta spolu vydrželi. Byli spolu „dokud je smrt nerozdělila“. Jak se to říká v pohádkách. A královna mu ve svých projevech mnohokrát děkovala.
Nevím, zda bych to zvládla. Zcela opustit svou práci, kterou mám ráda, a plnit to, co mi ukládá protokol (nebo jiný externí faktor). Spíš si sebekriticky myslím, že ne (a doufám, že si to nepřečte můj manžel 😊). A proto smekám, princi Filipe.
R.I.P.
PS: Chcete-li se o „love story“ královského páru dozvědět více – a zároveň se pocvičit v angličtině – podívejte se na toto krátké dvouminutové video. Jistě víte, že si na YouTube můžete pustit i titulky.
Jsem neúnavná hledačka radosti ze života a nadšená lektorka angličtiny. Baví mě ukazovat dětem i dospělým, že cesta ke zvládnutí angličtiny může probíhat s radostí a že cesta k radosti může vést skrze angličtinu.